12.5.2013 SKP vs. Pavlíkov (mladší žáci) a vs. Řevničov (st. přípravka)

12.05.2013 19:18

Mnoho diváků, mnoho názorů. A jak jsem to viděl já jako trenér?

 

SK Pavlíkov - mladší žáci

SK Pavlíkov má velmi vyzrálý tým. Na druhou stranu byly zápasy s tímto soupeřem vždy velmi vyrovnané, dnes tomu tolik nebylo, soupeř měl viditelně navrh, ikdyž jsme nijak nevyhořeli. Pavlíkov nebyl v plné sestavě, několik hráčů mu chybělo, ale na jeho výkonu to nebylo znát. My jsme byli v plné sestavě. Soupeř v prvém poločase zlobil zejména úniky po křídlech, kde byl jednoznačně rychlejší. Jeho akce byly rychlé a přímočaré. Naproti tomu nám na těžkém terénu nešla pořádně nahrávka, tato byla nepřesná a hlavně slabá, nedokázali jsme přenést hru, tak jak jsme na silnější soupeře trochu naučení. I tak jsme si několik šancí vytvořili, ale bez gólového efektu. Poločas 3:0

Druhý poločas v mých očích soupeř ještě zlepšil hru, kdy předvedl několik velmi dobrých nahrávek na jeden dotek, kombinaci a hlavně roztáhl hru do stran. My jsme se přiliš zatáhli před naši bránu. Nicméně gólově svoji hru proměnil již pouze 2x. Že se i s tímto soupeřem dá hrát ukazuje závěr zápasu, kdy jsme se gólově prosadili. Proti Pavlíkovu umíme zahrát a podat velmi dobrý výkon, pokud ale hrajeme na maximum svých sil a s plným nasazením. Jak jsem psal, tak tento zápas nebyl z naší strany špatný, ale o nějakém suprovém výkonu nemohu mluvit.

 

Hlavní příčiny prohry pro ty, jež se chtějí vymlouvat:

- těžký podmáčený terén

- trenéři si byli vědomi odpoledního zápasu a tomu přizpůsobili taktiku hry

- soupeř je starší ....bla bla bla vymyslet by se toho dalo moc, ale to jsou výmluvy !!!

 

Skutečné hlavní příčiny prohry:

- odehráli jsme průměrný zápas, kluci nepropadli, ale nebyli namotivováni tak, aby zahráli na maximum a to zejména v přístupu k hráčům, nedat soupeři čas a prostor na zpracování míče  a rozvinutí kombinace, slabé zakončování, opět nepřesné nahrávky a neschopnost přenést hru do kříže, každý pokus o přenesení hry na druhou stranu skončil někde na středu hřiště.

 

Sparta Řevničov:

Oproti dopolednímu zápasu jsme odpoledne hráli proti soupeři z druhé strany výkonosti. Jednak jsme hráli v kategorii starší přípravky a na naše hřiště přijel soupeř, nacházející se na konci tabulky. Přijel přesně s 8-mi hráči, takže ani neměl na střídání. O to více si cením toho, že trenéři Řevničova stále s týmem pracují, snaží se přípravky  udržet. Protože naši hráči jsou schopni překvapit nás v podstatě čímkoliv, dostali naši hráči v kabině pouze krátkou motivační přednášku ve které se objevovaly slova jako podcenění soupeře, důraz, zodpovědný přístup apod.

Začátek zápasu byl ve znamení jedné naší akce za druhou, avšak bez brankového efektu. Krásně se ukázal syndrom vyrovnaného skore, kdy hráči soupeře se snažili, seč jim síly stačily, snažili se napdat, dokonce byly i náznaky protiútoků. My jsme doráželi zprava, zleva a  nás jako by svazovala nějaká nervozita  z toho, že stále nevedeme, ikdyž šancí na to bylo habaděj. Nicméně branky se nakonec dostavily, ikdyž po takových ne zrovna hezkých akcích. Soupeř zdatně odolával a tak jsme do přestávky šli za stavu 4:0. Takže následovala druhá část motivačního rozhovoru s dovětkem, že hráčů v našem týmu je opravdu hodně a tak kdo neodehraje zápas na 100 procent, dodívá utkání z lavičky. Nardinovány byly přihrávky po zemi, roztažená hra do stran a důrazné zakončení. Druhý poločas jsme vyvinuli velký tlak, dali několik branek a ze zápasu se stala exibice. Kluci si mohli vyzkoušet nahrávky do stran, průniky i zakončení, soupeř už nepředvedl nijaký odpor, na hru vesměs rezignoval. Největší šanci tak naservíroval Vláďa Helt hráči Řevničova Bohatému, když mu nahrál do gólovky a Bohatý jen těsně minul tyč branky. Mimochodem výkon Bohatého byl ze soupeřových hráčů asi nejsymaptičtější. Nicméně my jsme druhý poločas dohrávali už ve velké pohodě, kluci kombinovali, posílali se do uliček, nalejvali si zpáteční nahrávky apod. trochu výtku bych mohl mít maximálně k tvrdosti střel. Je třeba si ale uvědomit, že předvedenou kombinaci musíme hlavně stále zrychlovat a zpřesňovat, abychom ji tak mohli se stejným úspěchem praktikovat proti silným soupeřům. Pro úplnost dodávám skore 13:0.  

 

Na úplný konec se vyjádřím jen k dvěma hráčům. Prosím, aby se nikdo kdo se v hodnocení neobjeví necítil jakkoliv dotčen . neznamená to, že by hrál nějak špatně, ale já se musím zmínit o  pár jednotlivcích, kteří v mých očích udělali v něčem pokrok . (pochválit totiž mohu velké množství hráčů Pepa Kougl, Šimi, Jirka Holý, David Řezáč ...no mohl bych vlatně vypsat celý tým, ale kdo se s tím má psát :-) .. se podívejte do odkazu ,,náš tým,, ta jsme všichni :-))

 

Lukáš Konopásek - dobrá technika s míčem, rychlost, talent. mimo hřiště legrácky, na hřišti však ne vždy dokázal svoje umění prodat, ne vždy se naplno věnovat fotbalu, tak jsem vnímal Lukáše ještě na podzim. Už nějaký čas ale Lukáše a jeho výkony vidím takto :  ještě lepší technika s míčem, mimo hřiště stále legrácky, ale na hřišti je najednou plně koncentrovaný, je mu jedno kolik je stav utkání a vždy hraje naplno, důrazny rychlý a nebezpečný, je týmový hráč, na nic si nestěžuje a hraje!!! a světe div se poslouchá pokyny trenéra. Tak snad se nemýlím a Lukáš bude v tomto směru dále pokračovat, s jeho výkony jsem naprosto spokojen.

Maks Palistrant - v současné době ho beru jako plnohodnotného hráče, jehož největší silou je, že umí ve velké rychlosti udělat kličku a zatáhnout míč, ještě potřebujeme vybrousit střelu a centry. Teď je ale Maks na rozcestí, na kterém se ocitnou snad všichni hráči. buď si řekne A) tak už jsem dobrej, teď už to půjde samo a poleví, přestane dřít naplno, na hřišti se to projeví tak, že najednou se přestane vracet pomoci obraně, že začne kritizovat ostatní hráče apod. nebo se B) dá tou správnou cestou, dále bude makat na plno, nic nevypustí a ikdyž ho trenéři chválí, tak si uvědomí, že je potřeba další poctivě odmakané tréninky a zápasy a stále se zlepšovat.

 

Panenek a primadon je ve fotbale až až. Rádobyhráči, kteří kritizují ostatní, kteří vlastní chyby svalují na ostatní a hrají jenom když zrovna oni chtějí. . Pravý ,,špílmachr,, vždy maká pro tým. Sám je většinou skromný a o svých dovednost moc nemluví, nemá potřebu se vychloubat.

 

trenér