SKP Rakovník vs. SK Senomaty - 21.4.2013 - mladší žáci

22.04.2013 20:01

Že bych byl tentokrát stručný? Pokusím se o to a uvidíme co z toho bude.

 

    Neděle 21.4.2013 odpolední hodina. Krásné počasí, ideální na fotbal. Pomalu se sjíždíme na hřiště, kluci srší dobrou a bezstarostnou náladou. Po chvíli přijíždí i soupeř. Ze zápisu zjišťujeme, že budeme mít tu čest s hráči roč. 2000 (4) až 2004 (1). Kluci dostali pouze krátkou instruktáž, momentálně předvádějí hezký fotbal se zodpovědným přístupem. Takže v rámci předzápasové porady jen varujeme kluky před lehkovážností a snažíme se v nich nabudit týmovou odpovědnost. Připomínáme plusy z minulého zápasu, zejména naši nově objevenou silnou stránku rychlých přechodů do protiútoku, které jsme předvedli při zápase proti Pavlíkovu (mladší žáci) Po krátkém rozcvičení jdeme na věc.

Začátek zápasu je vyrovnaný, soupeř se snaží kombinovat, ale my máme zodpovědný přístup k hráčům, nenecháváme je dostatečně zpracovat míč, aktivně napadáme hráče a HLAVNĚ, máme rychlý a efektivní přechod do protiútoku a nebezpečné zakončení. Prvý gól dáváme z rohu, kdy Tomáš Itner správně vyhodnotil posunek trenéra  a prudkou pozemní nahrávkou nalejvá Tomášovi Itnerovi a ten skoruje. Toto soupeře celkem zaskočilo, ale ani omylem nesložil zbraně a celkem zodpovědně dobývá naši branku. My dále praktikujeme výše popsanou hru. A pak přichází druhý gól a opět se prosadil Tomáš Vašmucius. Pak nastalo naše polevení v nasazení, čehož využil soupeř a až takřka do konce prvého poločasu měl územní převahu a v jeden okamžik kombinoval před naší brankou a my jsme byli příliš zatažení, už jsme tolik nenapadali, z mého pohledu to vypadalo, jako by nám docházel dech a fyzička. Soupeř i přes několik slibných šancí svoji převahu gólově nezúročil.

    

    O poločase byl náš trenérský cíl jediný. Kluci byli opět pochváleni za svůj bojovný výkon, byli upozorněni na to, že je čeká ještě jeden poločas trvající 30 minut a že pokud poločas fyzicky nezvládnou, tak nás soupeř přejede.  Že si již nemůžeme dovolit, aby nás soupeř takto zatlačil, jako na konci poločasu prvého.

 

    V začátku 2. poločasu bylo znát, že jsme měli chvíli na oddych a kluci nasadili stejně jako na počátku zápasu. A tak se po chvíli prosazuje Šimi a zvyšuje náskok již na 3:0. Přestože si mnozí fanoušci našeho týmu mysleli, že už je hotovo, tak do konce utkání zbývalo ještě nějakých 25 minut a soupeř stále kousal a ukazoval, že to nevzdá. No a pak přišly ,,velké chvíle,, pana rozhodčího. Nejdříve jsem Honzovi Červenému neuznal branku pro ofsidové postavení, což následně i Honza sportovně přiznal a na druhé straně jsem uznal branku soupeře, u které se několik fanoušků dožadovalo odpískání ofsidu soupeře, ale píšťalka rozhodčího tentokrát mlčela. Nicméně stojím si za tím, že obě situace jsem posoudil správně a naši fanoušci jsou již zvyklí, že u nás se nepřipískává (viz. předchozí hodnocení zápasu s Tatranem). Když si pak Kuba v brance vybral slabší chvilku, snížil soupeř na 3:2 a vrátil se do hry. Do konce zápasu zbývalo asi 15 minut. Zde si ale dovolím tvrdit, že soupeř zazmatkoval a veškerou hru se snažil tahat na (asi) nejlepšího hráče jejich sestavy, který působil na levé (naší pravé) straně. Hráč soupeře byl zdatný, několikráte přešel přes jednoho i dva naše hráče, ale to bylo vše.David s ním svedl několik velmi podařených sprintíků a soubojů.  Soupeř byl nebezpečný i z rohů, kde pro změnu Kuba tým podržel a míč který se již snášel přímo z rohu do branky, udržel ve svých rukavicích. Ani my jsme ale nebyli bez šancí. Mezi střelce se mohl zařadit i Maks, který v zápase předvedl velmi sympatický výkon. V rozhodující okamžik ale lehce nepřesně vyhodnotil situaci a zakončil předčasně a brankář jeho střelu kryl (ještě to chtělo alespoň jedno si míč strčit) .  Čeho si ale v druhé části druhého poločasu opět nesmírně vážím je, že kluci nezblbli, nenechali jsme se strhnout k náhodným odkopům, ale naopak jsme si míč velmi podrželi, dobře strkali do stran a na naše poměry až opravdu hodně roztahovali hru do stran. Asi 3 minuty před koncem pak Šimi definitivně rozhodl prudkou střelou k tyči.

 

Dnes nebudu hodnotit jmenovitě jednotlivce, to zas až u jiného zápasu. Musím ale napsat, že v neděli nebylo hráče, který by zahrál nějak špatně ať už individuálně či týmově. Když dostal Kuba gól, byl to Jirka Holý, kterého jsem slyšel podpořit tým s tím, že se nic neděje, že makáme dál. Byl to Kuba, který v rozhodujícím okamžiku udržel míč v ruce.  Byl to Jirka Vydra u kterého už druhý zápas sleduju opravdu velké zrychlení při běhu a přímočarost, byli to oba naši střelci branek, kteří ukázali, že umíme zakončovat i z těžkých pozic a takto bych mohl pokračovat dál a dál, každý z hráčů svým dílem přispěl k týmovému vítězství 4:2. Tak kluci ať vám ta soudržnost vydrží co nejdéle, jakékoliv spory nejsou v našem týmu vítány, jste dost velcí na to, abyste si to uvědomili!!! 

 

Když rozhodčí odpískal konec zápasu, byli naši hráči (a věřím že i hráči soupeře) naprosto po zásluze odměněni hlasitým potleskem od diváků.

 

trenér

 

PS: stručněji to neumím :-)